Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Povrchové úpravy válců spalovacích motorů
Malec, Petr ; Raffai, Peter (oponent) ; Maršálek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je odbornou rešerší, která popisuje nejčastější metody povrchových úprav válců novodobých spalovacích motorů. Práce se skládá z rozdělení daných druhů úprav, jejich použití a zdůvodnění jejich aplikace. Dále popisuje technologii výroby jednotlivých povrchů, jejich povlakování a dokončovací operace pro dosažení nejlepších výsledků kluzného povrchu.
Měření odolnosti dekorativních vrstev na povrchu hliníku
Redr, Martin ; Jandová, Kristýna (oponent) ; Chladil, Ladislav (vedoucí práce)
Tato předkládaná diplomová práce je zaměřena na anodickou oxidaci hliníkového povrchu s následným utěsněním povrchu využívající středo-teplotní metody utěsnění. Rešerše v teoretické části práce je provedena v oblasti povrchových úprav hliníku a hliníkových slitin, kdy je pozornost věnována především anodické oxidaci hliníku, neboť je to nejrozšířeněji používaná povrchová úprava. Druhým probíraným a zároveň stěžejním tématem je proces utěsnění anodicky vytvořené vrstvy, který má zásadní vliv na kvalitu korozní odolnosti výsledného povrchu. V praktické části práce byla provedena řada experimentů anodické oxidace s následným utěsněním vrstvy na připravených hliníkových vzorcích a jejich následné vyhodnocení podle normy ČSN EN ISO 3210. Experimenty středo-teplotního utěsnění pak byly zaměřeny zejména na využití triethanolaminu (TEA), který se zdá být velmi perspektivní co se výsledné kvality utěsnění týče.
Mikrosenzory plynů založené na samouspořádaných 3D nanovrstvách oxidů kovů
Pytlíček, Zdeněk ; Husák, Miroslav (oponent) ; Kolařík, Vladimír (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá vývojem a výrobou mikrosenzorů plynů s využitím nové trojrozměrné (3D) nanostrukturované polovodivé vrstvy z oxidů kovů, která efektivně využívá výhod anorganických materiálů připravených snadno dostupnými elektrochemickými výrobními technikami bez použití litografie. Citlivá vrstva je vytvořena anodizací kovové dvojvrstvy Al/Nb naprášené na SiO2/Si substrátu skrze masku z porézní anodizované aluminy. Běžně se skládá z 200 nm tlusté vrstvy NbO2 propojující pole k ní kolmo orientovaných a prostorově oddělených Nb2O5 nanosloupků o šířce 50 nm, délce až 900 nm a celkovým počtem přibližně 8109 sloupkůcm-2. Nanosloupky fungují jako polovodivé nanokanálky jejichž rezistivita je vysoce citlivá na reakce probíhající na povrchu a rozhraní vrstvy. V rámci nového uspořádání senzoru byly na povrchu pole nanosloupků připraveny Pt nebo Au strukturované elektrody realizované pomocí běžných mikrotechnologických nebo elektrochemických depozičních technik, následované selektivním odleptáním vrstvy aluminy. Pro charakterizaci detekčních schopností byla struktura senzoru upevněna do standardního pouzdra TO-8 a elektricky propojena s využitím techniky drátového kontaktování. Elektrické charakterizace 3D nanovrstvy z oxidů niobu odhalily asymetrickou závislost vodivosti způsobenou Schottkyho bariérou vzniklou na rozhraní Pt/Nb2O5 nebo Au/Nb2O5. Při detekci vodíku a amoniaku byl zkoumán vliv struktury a složení citlivé vrstvy na elektrické a detekční schopnosti se zaměřením na citlivost, selektivitu, detekční limity a rychlost odezvy/zotavení. Rychlá a intenzivní odezva na H2 potvrdila potenciál využití 3D nanovrstvy z oxidů niobu jako citlivé vrstvy pro senzorické aplikace. Na počítači provedené mikrofluidní simulace difuze plynů do 3D nanovrstvy předpovídají možnost značného zlepšení detekčních schopností použitím perforované horní elektrody, a to optimalizací morfologie vrstvy, úpravou krystalické struktury a vhodnou úpravou návrhu elektrody. Předběžné experimenty prokázaly, že i další 3D nanovrstvy připravené z kovových dvojvrstev jako Al/W mají vysokou perspektivu při využití v pokročilých senzorických aplikacích. Techniky a materiály využité v této práci jsou vhodné pro vývoj technologicky jednoduchého, ekonomického a pro životní prostředí ohleduplného řešení mikro- a nanozařízení, kde použití definovaných nanokanálků pro nosiče náboje a povrchové reakce může přinést značné výhody.
Reflexe prostoru
Šrom, Samuel ; František,, Dvořák (oponent) ; Korbička, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce Reflexe prostoru si klade za cíl změnit úhel pohledu na eloxování materiálu a posunout tento čistě technologický proces do umělecké roviny. První část textu stručně shrnuje proces anodizace a hledá její projevy v kulturní sféře. Druhá textová část popisuje vlastní záměr a výsledky bádání v rámci technologických zkoušek, které jsou prezentovány v obrazové části dokumentu.
Využití žárového nástřiku Al pro absorpční vrstvy solárních absorbérů
Urbanovský, Jan ; Kubíček, Jaroslav (oponent) ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
V teoretické části se práce zabývá konstrukcí solárních kolektorů, dále pak teorií žárových nástřiků a anodické oxidace. V praktické části práce je uveden postup výroby spektrálně selektivního povlaku, vhodného pro solární absorbéry. Na závěr jsou prověřeny vlastnosti zhotovených vzorků pomocí snímků z termovizní kamery.
Konstrukce aparatury pro eloxování slitin hliníku
Prokop, Adam ; Hurník, Jakub (oponent) ; Košťál, David (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou eloxování hliníku a jeho slitin. Cílem práce bylo navrhnout kompaktní eloxovací zařízení do laboratorních podmínek pro součástky o maximálních rozměrech 200 x 100 x 100 mm. Všechny cíle práce se podařilo splnit, výstupem je konstrukční návrh, výkres sestavy a plně funkční zařízení.
Nanoelektrody pro biofyzikální měření
Márik, Marian ; Hrdý, Radim (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Cílem projektu je návrh nanoelektrody na zadanou křemíkovou desku s dopředu určenými přísadami a tenkovstvými technikami v kombinaci litografie a nanotechniky, vyvinutými v LabSensNano. Práce se zabývá hlavně procesem litografie a před procesní přípravou křemíkové desky. Dále je uveden stručný návrh elektrod, návrh pro realizaci a stav praktické experimentace.
Vliv změny vstupních parametrů na výrobu nanoporézní keramiky
Hriczo, Filip ; Macháčková, Marina (oponent) ; Hrdý, Radim (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá zkoumáním a testováním kyselin a podmínek ve kterých je výrobu nanoporézní keramiky na tenké hliníkové vrstvě nejefektivnější a nejkvalitnější. V této práci je popsán postup výroby nanoporézních struktur s póry o rozměrech 15–400 nm v závislosti na použitém elektrolytu. Vytvoření pravidelné hexagonální struktury pomocí elektrochemické oxidace je závislé na mnoha parametrech, které ovlivňují pravidelnost uspořádání a parametry vytvořené keramiky. Byly zkoumány především změny teploty a vstupního napětí. Všechny výsledky byly zkoumány pomocí SEM analýzy.
Porous-alumina-assisted formation of metal and metal-oxide nanostructures for use in advanced micro-devices
Kamnev, Kirill ; Mardare, Andrei Ionut (oponent) ; Blanchar, Xavier Correig (oponent) ; Mozalev, Alexander (vedoucí práce)
The anodization of metals through porous anodic alumina (PAA) matrix (PAA-assisted anodization) is used alternatively to nanoporous anodization or conventional nanofabrication methods for producing novel nanostructured metal oxides with improved characteristics. Enhancing properties of ZrO2 and HfO2 by nanostructuring possesses significant interest due to the active commercialization of these metal oxides. Nanostructuring ZrO2 and HfO2 by anodization is challenging because of early anodic-oxide crystallization and nearly zero cation transport number. These issues are addressed by a systematical investigation of anodizing behavior of Al superimposed on Zr or Hf layers. Reproducible PAA-assisted growth of ZrO2 nanostructures partially filling the pores of the PAA matrix is achieved for the first time. The PAA-embedded ZrO2 nanostructures demonstrate enhanced dielectric performance in a wide frequency range with low leakage current and high breakdown voltage, making them attractive for application in wet and hybrid electrolytic capacitors. The planarized films compatible with standard nanofabrication methods and comprising ZrO2 nanostructures fully filling the pores in the PAA matrix are synthesized by combining the PAA-assisted anodization of Zr with partial PAA dissolution. Such films are utilized in experimental MIM microcapacitors exhibiting low leakage current, high breakdown voltage, high energy density, low temperature coefficient of capacitance, and excellent capacitance-voltage linearity, which makes them perfect candidates for on-chip passive device integration. The PAA-assisted ZrO2 nanofilms are approbated for the first time to produce osteogenic bioceramic coatings. Such nanostructured ZrO2 bioceramic coatings can module cell-surface interactions and increase osteoblast mineralization 5-fold compared to flat ZrO2 anodic coating. The PAA-assisted nanostructured HfO2 films exhibit repeatable low-power eigh-wise bipolar resistive-switching properties, making them highly prominent as solid electrolytes in memristor applications. The PAA-assisted anodization of Hf combined with appropriate surface chemical modification is utilized for the first time for creating self-organized superhydrophobic, oil-repelling, visible light transparent, and antireflective nanostructured HfO2 coatings highly suitable for passivation of photovoltaic devices.
Měření odolnosti dekorativních vrstev na povrchu hliníku
Redr, Martin ; Jandová, Kristýna (oponent) ; Chladil, Ladislav (vedoucí práce)
Tato předkládaná diplomová práce je zaměřena na anodickou oxidaci hliníkového povrchu s následným utěsněním povrchu využívající středo-teplotní metody utěsnění. Rešerše v teoretické části práce je provedena v oblasti povrchových úprav hliníku a hliníkových slitin, kdy je pozornost věnována především anodické oxidaci hliníku, neboť je to nejrozšířeněji používaná povrchová úprava. Druhým probíraným a zároveň stěžejním tématem je proces utěsnění anodicky vytvořené vrstvy, který má zásadní vliv na kvalitu korozní odolnosti výsledného povrchu. V praktické části práce byla provedena řada experimentů anodické oxidace s následným utěsněním vrstvy na připravených hliníkových vzorcích a jejich následné vyhodnocení podle normy ČSN EN ISO 3210. Experimenty středo-teplotního utěsnění pak byly zaměřeny zejména na využití triethanolaminu (TEA), který se zdá být velmi perspektivní co se výsledné kvality utěsnění týče.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.